Jainism in Czech Language

SR No.: 009987
Original Sutra Author: N/A
Author: Otakar Pertold
Publisher: Statni Pedagogicke Nakladatelstvi
Publication Year: 1996
Total Pages: 278
Language: Czech
Classification: Book_Other & Philosophy
File Size: 8 MB

Page 54

- 52 -
II.
TEOLOGIE
Základní zásady
Rozlišit džinis tickou teologii od metafysiky není tak snadné, jak by se na první pohled zdálo. Obě se totiž tak prolínají, že je nutné často mluvit. v teologii o týchž jevech, které celou svou podstatou beze sporu náležeji do metafysiky. Rozhodující je tu jen prvek víry a prvek eschatologický, ponocí nichž můžeme vyjmout některé jevy 2 celku džinis tické nauky a ses trojit z nich jakousi soustavu džinistické teologie. Důvod této nesnáze leží obecné převaze rozumového prvku v soustavě dzinistického náboženství, která je činí mezní hodnotou, liniten náboženství vbec.
Takové zásady, jež je možno odloučit z celku nauky, a které předpokládají víru, jsou v džinismu celkem čtyři. Samy o sobě tvoří základní články ažinistické víry, organicky spojené nám pak dávají celek džinistické teologie. Ovšem ostatní zásady džinistické nauky se opírají opět o tyto základní články, a tak konec konců před pokládají taky víru. Ale nežádají bezprostředni viru, nýbrž teprve důkaz nás vede k oném článkem, kterým je nutno věřit. A to ostatně konec konců je v každé filosofické soustavě založené na náboženském názoru.
První a nejdůležitější zásada džinistické teologie, na které jako na základech stojí celá budova džinistické nauky, je dualismus duše a těla. Člověk se podle džinistické nauky skládá z neživotné hmoty adxIvah a životného (1épe: životodárného) prvku džívah, Tyto prvky jsou v každém jedinci odděleně, a od tud víra v mnohé duše, kterou se džiniemus ostře 11ši od bráhmanské víry v jednotnost dušeynino prvku, jak se projevuje od nejstarších dob.+!
Tato zásada, která je základnou celé soustavy, je uváděna skoro ve věech teologických džinis tických spisech, ale ne věude zřetelně a jasně. Příčinou toho je, že pojítkem obou prvků je metafysický pojem karmana Karma je výtvorem činorodéno ažíva, ale je zároveň myšleno jako zvlast jemná hmota, výslednice činů. Ze spojení prvku neživotného a životodárného poutem karmana vzniká totiž činorodý jedinec, jehož činy dále hromadí karmanovou hmotu, nebo za zvláštních podmínek ji rozrušují. KUNDAKUNDA-ÁCÁRJA to vymezuje v "Pańčástikája-sama jasáru", 27.
1011-5060