Jainism in Czech Language

SR No.: 009987
Original Sutra Author: N/A
Author: Otakar Pertold
Publisher: Statni Pedagogicke Nakladatelstvi
Publication Year: 1996
Total Pages: 278
Language: Czech
Classification: Book_Other & Philosophy
File Size: 8 MB

Page 25

- 23 -
(podle ústní tradice évé támbarů) povstaly sekty Osválů a Srimálů. Ale tato zpráva se nezdá být úplně spolehlivá, zejména na základě toho, co známe o kmenech Osválů & Srimala. Za něho prý byla také postavena první socha Mahávírova a to v místě zvaném Upaké sa-Páttana.
Prabhavovým nás tupcem byl Sajambhavah (Jacobi: Sajjambha) z Vátsa-gótra. Po něm následoval Jasobhadrah z Tungikájana-gótra a po něm Sambhútevidžajah 2 Méthara-gótra & Bhadrabáhuh z Práčína-gótra. Sambhútavidžajah byl v čele ažinistické obce pouze dva roky a proto v některých seznamech nebývá o něm ani zmínky, jiné, např. Sthavirávali v Kalpasútře, uvádějí jej společně $ Bhadrabáhuem.
Bhadrabáhuh, jenž se stal vůdcen džinistické církve r. 317 př.n.l., byl učenec na slovo vzatý, kterého uznávají věechny sekty za náboženskou autoritu. Digambarové ho pokládají za posledního sruta-kévalina; své támbarové ho vyhlašují za původce komentáře džinistického siddhantu, zvaného Nirjuktin, a za spisovatele jejich nejposvátnější knihy Kalpasútra. Připisuje se mu také astronomické dílo Bhadrabáhu-Samhitá.
Zivot Bhadrabáhuův spadá do doby vlády krále Čandragupte z dynastie Maurjů. Zdá se, že za něho džinismus dosáhl velkých úspěchů. Jsou dokonce i axinistické pověsti, které tvrdí, že sám Čandraguptah při jal džinistickou víru, že se kolem r. 297 př.n.l. vzdal trůnu, stal se džinistickým mnichem a zemřel prý dvanáct let později dobrovolně hledem v Sravana-Belgole (v nynějčím Majsúru). Co je na věci pravda, nedá se z dosavadního pramenného materiálu zjistit.36) Je však jisté, že Candraguptův vnuk, Asokak, byl horlivým džinistou před tím, nežli se přiklonil k buddhismu.
Rozkol
Bhadrabáhuem se však zároveň končí i jednota džinistické církve. Až do té doby se přes mnohé spory a sklony k rozkol.um držela církev pohromadě a odchylná jména v seznamech digambarských církevních otců jsou pravděpodobně pozdějšího původu. Také ve jménech jedenácti "ganadharů neboli kévalinů není mnoho rozdí 18. Rozdíly, které se vyskytují - zejména v některých nápisných seznanech - jsou jen původu jazykového, nebo jsou to zkratky.57) Po Bhadrbábuovi mají obě sekty různé vůdce a proto se seznamy po tom úplně rozcházejí.
Jak došlo k roztržce & z jakých důvoda, o tom nás poučuje tradice obou sekt a to v zásadní věci neobyčejně shodně, takže musíme těmto zprávám přiklá
dat víru, 38)
1011-5060 ational